Po stopách Járy Cimrmana

Tato fiktivní postava navštívila takřka každou českou a moravskou vesničku. Vydejme se tedy nyní do Liptákova nebo třeba do Kaprounu, kde byl génius vysazen z vlaku, a na další místa spojená s Járou Cimrmanem.

Lomnice

Na náměstí v Lomnici nedaleko Tišnova v Jihomoravském kraji najdeme netradiční plastiku nohou Járy Cimrmana. Toto místo je i startem naučné stezky, která vás provede nádhernou přírodou a seznámí vás se životem českého fiktivního génia. Trasa stezky je dlouhá čtyři a půl kilometru a prohlédnete si na ní okolní malebné kopce. Kromě toho se jistě i pobavíte. Informační tabule vás na cestě provede i zážitky z Cimrmanových cest po světě.

Na náměstí v Lomnici začíná trasa žluté turistické značky. Po ní půjdete směrem k Synalovu až dojdete do cíle, k myslivně pod kopcem Sýkoř. Po cestě je několik zastávek, které tvůrci nazvali Plahočiny. Na každé z nich se poutník může zastavit, zamyslet se nad současným stavem plahočení a připravit se na Plahočinu další. U myslivny dojdete k cíli vašeho plahočení a stanete na Pohlaví Járy Cimrmana, přičemž pohlédnete do jeho obličeje. Roku 1988 zde byla totiž slavnostně odhalena géniova plostika. Proč ten zvláštní název? Jedná se totiž o znázornění tváře, která je zploštělá. Proto plostika. Jak prosté.

Světnička Járy Cimrmana v Letohradu

V Letohradu v Pardubickém kraji má Jára Cimrman svou rodnou světničku a také pomník, který ho znázorňuje ve skleslé poloze. Vidět zde můžete také kouli z voloviny nebo polovinu peřiny. Expozice místního zámku, kde je světnička umístěna, pojednává i o Divadle Járy Cimrmana.

Od roku 2010 mohou návštěvníci letohradského zámku spatřit ve sklepních prostorách Cimrmanovu světničku. Tam se dříve nacházely sklady Civilní obrany. Současná expozice představuje géniovy vynálezy, jeho zážitky z cest i výtvarnou tvorbu. Prohlédnout si můžete i plakáty vztahující se k divadelním hrám. Exponáty budou údajně postupem času obměňovány. V Letohradu je např. vystavena lžíce hladomorka. Ta má ve dně díru, aby zabránila hltání polévky. Podle toho, jaký měl člověk hlad, mohl díru ucpat špuntíkem. Zvláštní lžíce byla podle starých nákresů vyrobena v roce 2000. Expozice vystavuje také vytržený zub, který si génius sám vytrhnul. Tím chtěl dokázat, že pokud člověk přijde o zub moudrosti, neodrazí se to na jeho genialitě.

Železniční zastávka Kaproun

Kaproun, to je asi nejmalebnější místo spojené s Járou Cimrmanem. Najdeme ho v Jihočeském kraji a roku 2011 získal zvláštní ocenění v soutěži o nejkrásnější nádraží.

O jedné červnové noci roku 1900 zde byl Jára Cimrman vysazen z vlaku, protože neměl jízdenku. Za odjíždějícím vlakem pak ještě rozhořčeně křičel s utrženou brzdovou hadicí v ruce. U kolejí byl později objeven otisk nohy českého velikána, který zde zanechal právě ve chvíli, když dopadl z vlaku na zem. Betonový reliéf této stopy mohou dnes obdivovat turisté.

Stanice Kaproun nedaleko Kunžaku v lesích České Kanady je dobře známá cestujícím po úzkokolejné dráze vedoucí z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. K této stanici se chodí kilometr pěšky po zelené značce z osady Kaproun. Zde se nachází i pěkná restaurace. Jára Cimrman je čestným občanem v Kaprounu. U kolejí má dokonce svou mohylu, kterou příchozí doplňují kamínky a balvany. Všechny kameny v okolí jsou však vysbírané, proto si je lidé musí vozit odjinud.

Vesec u Sobotky alias Liptákov

V Královéhradeckém kraji najdeme vesnici s názvem Vesec u Sobotky. Právě ta dala filmovou podobu Liptákovu. Ve zdejší škole byl Cimrman učitelem před první světovou válkou. Do jeho třídy chodil třeba Konrád Henlein.

Filmovou školu představoval ve Vesci dům číslo 7. Pod ní byl pak ve filmu hostinec U Sirotků, kde Cimrman u piva vyprávěl své zážitky z Konopiště. Cimrmanova světnička se nacházela v domě číslo 19. To bylo zároveň poslední zjištěné bydliště českého génia. Právě zde si před usnutím zapaloval pomocí petrolejové lampy doutník.

Cimrmanovo nábřeží v Lipníku nad Bečvou

V Lipníku nad Bečvou má Jára Cimrman své vlastní nábřeží, a to unikátní. V jeho blízkosti se totiž nenachází žádná voda. Celkem 50 metrů dlouhá ulička byla pojmenována po Cimrmanovi na základě ankety, kterou vyhlásila tamní radnice.

Roku 2007 bylo na stěnu v ulici namalováno zapadající slunce nad hladinou moře. Celé nábřeží dýchá atmosférou přelomu 19. a 20. století. Uvidíte zde třeba namalovaný létající balon, obloukové lampy či historické kolo. Slavností otevření Cimrmanova nábřeží se uskutečnilo v roce 2007. Zúčastnil se ho i Ladislav Smoljak. Ten měl tu čest se jako první uličkou projít.

Rozhledna Járy Cimrmana v Semilech

Nejnižší rozhlednu na světě najdeme v Semilech na Nouzově. Vyhlídka vypadá spíše jako malá ohrádka. Připomíná Cimrmanův pobyt na tomto místě.

Ví se, že Jára Cimrman pomáhal při stavbě Eiffelovky v Paříži i petřínské rozhledny v Praze. Málokdo však ví, že český génius měl závrať. A proto je jeho vlastní rozhledna postavena pro ty, kteří závratěmi trpí také.