MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Slezsko je nejmenší a nejméně lidnatá historická část naší země, tedy z těch, které jsou stále součástí našeho státu. Jeho rozloha 4456 kilometrů čtverečních dosahuje plochy menšího kraje. Je trochu větší než Královéhradecký kraj a trochu menší, než kraj Pardubický.

Kde vlastně přesně leží? Když začneme na jeho jižní hranici s Moravou od západu, táhne se od Rychlebských hor po hlavním hřebeni Jeseníků, horou Praděd, poté vede těsně pod Bruntálem až k městu Odry. Dále pokračuje víceméně severním směrem po řece Odra do Ostravy až k soutoku s řekou Ostravicí, po které pokračuje proti proudu do Frýdku-Místku. Poslední dvě jmenovaná města jsou tedy rozdělena řekou na moravskou a slezskou část.

Hranice poté pokračuje proti toku Ostravice, přehrady Šance a konečně i Černé Ostravice až na Slovensko, kde se obrací k Polsku. Severní hranice Slezska je zároveň hranice naší republiky s Polskem. Významná města v českém Slezsku jsou Opava, Karviná, Havířov, Třinec, Český Těšín a Jeseník. Už zmíněná Ostrava leží ve Slezsku jen částečně, stejně jako Frýdek- Místek.

Něco z historie

Jak vlastně české Slezsko vzniklo? Původem z daleko většího území, které patřilo až do roku 1742 k Zemím Koruny České. Hlavní město bylo Vratislav (dnes polský Wroclaw) a plochou bylo desetkrát větší, než dnešní „malé“ Slezsko. Důvodem ztráty území byla prohraná válka Habsburské monarchie s Pruskem, které si 90 procent Slezska vzalo jako územní zisk. To platilo až do roku 1945, kdy se Německo po kapitulaci ve druhé světové válce muselo vzdát území pruského Slezska ve prospěch Polska. Malou část získalo i Československo. Šlo o Hlučínsko, dodnes známé jako „Prajzská“. Bohužel „velké“ Slezsko se k nám už nikdy nevrátilo. Co se týče ćeského Slezska, zachovalo si v rámci Habsburské monarchie a později i Rakouska-Uherska autonomii jako vévodství slezské.

Po první světové válce přirozeně připadlo Československu a stalo se samostatnou zemí s hlavním městem Opavou. Prvním a posledním prezidentem Slezska v rámci Českoslovanska byl Josef Šrámek. Nikdo další po něm už zvolen nebyl, neboť Slezsko bylo sloučeno v roce 1928 s Moravou do země Moravskoslezské. Důvodem byl zejména cíl oslabit sudetské Němce a těšínské Poláky, kteří zde tvořili většinu obyvatelstva. Také je potřeba zmínit fakt, že rychle se rozrůstající Ostravská aglomerace narušila přirozené zemské hranice a nebylo dále možné udržovat jedno město ve dvou zemích. Po druhé světové válce zanikla dokonce i země Moravskoslezská, která se víceméně rozpadla na kraj Severomoravský a Jihomoravský. Po Slezsku se slehla zem.

Slezsko dnes

Ani dnes nemá tato historická země autonomii v rámci republiky, nicméně na rozdíl od doby před krajskou reformou v roce 2000 je na tom přeci jen lépe. Alespoň jeden kraj, tedy Moravskoslezský jej v názvu obsahuje a spolu s Olomouckým krajem má slezkou orlici ve znaku. Když přijedete do Opavy, uvítá vás sloup s nápisem „historické hlavní město českého Slezska“. Tím to ovšem v podstatě končí. Ke slezské národnosti se dnes hlásí minimum lidí dokonce i v „jádrových“ oblastech severovýchodně od Opavy a v žádné obci nedosahuje slezská národost více než 10 procent obyvatelstva. Matice slezská, která sídlí v Opavě, se snaží alespoň udržovat místní tradice, jako je třeba specifické nářečí „po našem“. Každoročně se konají slezské dny v obci Dolní Lomná – festival sdružující lidové soubory, kde je možné ochutnat i typické slezské pokrmy – jelita, bramborové placky či roštované maso. Na posilněnou si lze dát i slezské alkoholické nápoje – miodolu nebo vařonku.

Dočká se někdy Slezsko uznání jako samostatné země v rámci České republiky, jak tomu bylo do roku 1928? Spíše ne. Z parlamentních stran podporuje zemské zřízení pouze SPD – Svoboda a přímá demokracie, a to je málo. To ovšem nebrání všem, kteří na území českého Slezska žijí, rozvíjet tradice a kulturní odkaz Slezska. Zatím je povědomí o této nejmenší historické zemi u nás výrazně menší, nežli o Moravě a neexistuje zde ani žádná vlajková iniciativa, která by široce prezentovala Slezsko a jeho znak černé orlice na žlutém poli. Pro informaci, na Moravě téměř všechny radnice vyvěšují moravskou vlajku na státní svátek příchodu Cyrila a Metoděje – moravských věrozvěstů. Možná by si mohli Slezané vzít z moravských kolegů příklad a definovat svůj slezský den. Historie a tradic má tato země více než dostatek.

Největší slezská města: