Tajemství Velikonočního ostrova

Ostrov leží asi 3 600 kilometrů od pobřeží Jižní Ameriky a patří státu Chile. Název dal Velikonočnímu ostrovu jeho objevitel, holandský admirál Jacob Roggeveen. Ten na tuto pevninu vstoupil o Velikonoční neděli 5. dubna v roce 1722. Už z dálky ho zaujaly vysoké sochy. A právě ty jsou dodnes velkou záhadou.

/ foto: www.sacred-destinations.com

Dříve než na ostrově původní obyvatelé vztyčili své známé sochy moai, pokládali zde kamenné pohřební plošiny, kterým se říká ahu. Na nich při obřadech leželi mrtví lidé. Takovýchto ahu bychom našli na ostrově přes 300 a každou z nich používala k rituálům jenom jedna vesnice.

/ foto: www.twip.org

Dalo by se říci, že kamenné plošiny ahu byly předchůdci známějších a tajemných soch moai. Nejdříve měly sochy rozmanité tvary, časem (asi od roku 1100) se začaly vztyčovat sochy, které měly některé společné znaky. Jedná se o lidské postavy s plochou dlouhou tváří a velkýma ušima. Některé sochy tvoří pouze tento obličej, jiné mají i paže a tělo. Žádná socha však nemá vymodelované nohy. Nejdokonaleji vypracovanou částí soch je hlava. Nos i ústa jsou detailně propracovaná, oči byly dokonce zdobeny korály. U některých soch můžeme spatřit jakousi ozdobu hlavy zvanou pukao. Tato ozdoba je vypracována z jiného druhu kamene než socha, většinou je to červená vulkanická struska. Pravděpodobně je pukao druh účesu, něco jako uzel z vlasů, který nosili obyvatelé Velikonočního ostrova. Existuje ale i další teorie, podle které nemají sochy na hlavě vymodelované vlasy, ale klobouk.

/ foto: www.atpm.com

Samotné sochy jsou nejčastěji vytesány z vulkanické horniny tachytové tufy, některé třeba z pemzy. Sochy byly nejčastěji vytvořeny z kamenů v kráteru Rano Raraku. V tomto kráteru bychom také našli největší sochu moai. Ta měří téměř 22 metrů a váží zhruba 270 tun. Zároveň zde uvidíme i jednu unikátní sochu. Socha Moai Tukuturi jako jediná nestojí vzpřímeně, ale klečí na kolenou.

/ foto: www.picasaweb.google.com

Na celém Velikonočním ostrově se prý nachází téměř 900 soch. Jejich výška se průměrně pohybuje od deseti do dvanácti metrů a hmotnost kolem 90 tun. Některé sochy moai jsou postaveny právě na kamenných pohřebních plošinách ahu.

Při tvoření soch se kameníci pěkně zapotili. Moai se vždy tesala ležící, až hotová práce se později oddělila od země. Když už socha stála, byly ji vytesány oči a ostatní části obličeje. Pukao bylo na hlavu umístěno jako poslední. Nejtěžší prací bylo přesunutí sochy, podle pověsti ale sochy na své místo došly samy.

/ foto: www.goway.com

Dodnes je zahaleno tajemstvím, proč sochy moai vznikly. Je možné, že se jedná o bohy, kteří Velikonoční ostrov ochraňují. Podle jejich umístění na pobřeží je možné, že mají ostrov bránit a hlídat. Jakým způsobem byly tyto velké sochy přesouvány na mnohdy velké vzdálenosti, to je také záhadou.

/ foto: www.celysvet.cz

Tajemný Velikonoční ostrov se stal předmětem zkoumání vědců. Mezi ty známé patří například australský mikrobiolog Frank Fenner (1914–2010). Ten se zabýval zánikem dávné civilizace ostrova. Rozluštit záhadu Velikonočního ostrova se pokusil i norský mořeplavec Thor Heyerdahl (1914–2002), který na ostrově některé sochy opět vztyčil. O dobrodružství a objevech na Velikonočním ostrově napsal knihu s názvem Ve znamení Kon-Tiki. Thor Heyerdahl inspiroval českého vědce a technika Pavla Pavla (*1957). Ten přišel na systém, kterým lze hýbat s těžkými sochami. Touto technikou přemístilo a vztyčilo sochu v roce 1986 jen 16 lidí a je možné, že původní obyvatelé postupovali podobným způsobem.

Diskuse k článku: Tajemství Velikonočního ostrova

Přidej příspěvek