Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Belgická kuchyně / foto: shutterstock

Poklady belgické kuchyně

Když se řekne belgická kuchyně, většině se vybaví hranolky zalité majonézou, případně pivo a pralinky. Ve skutečnosti je však tato kuchyně velmi rozmanitá a většina měst či provincií má své vlastní speciality.

Stoemp

Stoemp je obecně považován za bruselský recept z 19. století, nicméně vzhledem k oblíbenosti brambor v 16. a 17. století je pravděpodobné, že existoval již dříve. Název pochází z holandského doorgestoempte patatjes, což v překladu znamená šťouchané brambory. Právě ty jsou společně se zeleninou – mrkví, zelím, brokolicí, hráškem či pórkem – základem tohoto pokrmu. Ke stoempu se pak zpravidla podává klobása (boudin). Jednoduché, a přitom chutné…

Moules-frites

Přestože pokrm moules-frites, tedy slávky s hranolky, je připisován severofrancouzské kuchyni, jedná se o belgický recept. Tato specialita pochází z valonského Lutychu, kde ji v roce 1875 připravila friterie Fritz. Slávky jedlé se připravují na mnoho způsobů; vaří se např. s cibulí, na bílém víně či na pivě. Obvykle se slávky servírují ve varné nádobě a porce pro jednu osobu je rovna celému kilogramu mušlí.

Lutyšské masové koule (a vafle)

K valonskému městu Lutych (francouzsky Liège, nizozemsky Luik) neodmyslitelně patří masové koule nazývané boulets à la liégeoise. Ve skutečnosti se však rozlišují dva typy: větší boulets a menší boulettes. Základem této pochoutky jsou mleté telecí – případně hovězí – a vepřové maso, chléb a cibule.

Ke koulím neodmyslitelně patří i typická omáčka sauce lapin – pojmenovaná po Ernestu Lapinovi (1868–1922) –, jež se připravuje z cibule, octa, hnědého cukru, lutyšského sirupu a korintských rozinek. Vše se pak podává jak jinak než s hranolky. A pokud byste náhodou zatoužili po sladkém dezertu, zkuste nadýchané vafle v jedné z proslulých lutyšských gaufreries.

Waterzooï

Tento pokrm je původem z vlámského Gentu a jeho název waterzooi bychom z nizozemštiny mohli přeložit jako „vroucí voda“. Dříve bylo toto dušené jídlo s polévkovým základem připravováno z ryb, dnes je však stále populárnější kuřecí waterzooï.

Základem pokrmu jsou žloutek, smetana, zeleninový vývar, zelenina – nejčastěji mrkev, cibule, celer, pórek nebo brambory – a bylinky. Skuteční gurmáni přidají ještě půl skleničky piva či bílého vína.

Carbonade flamande / Stoofvlees

Zatímco ve Francii mají světoznámé hovězí po burgundsku (bœuf bourguignon), v Belgii existuje obdobný pokrm s názvem carbonade flamande. Jedná se o hovězí maso dušené v belgickém pivu, ke kterému se přidá cukr, aby se dosáhlo sladkokyselé chuti. Pokrm se nakonec dochutí tymiánem, bobkovým listem a hořčicí a jako příloha jsou servírovány hranolky.

Pojem carbonade vychází z francouzského slova charbon, znamenající uhlí, neboť právě na něm se pokrm původně připravoval. V nizozemštině se pak užívá termínů stoofkarbonade či stoverij.

 

Poklady belgické kuchyně

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!