Stres nemusí jenom škodit

Některé vědecké studie ovšem dokazují, že stres nemusí jenom škodit. Stres nám může být prospěšný, svým způsobem je naším přítelem. Čím vším nám může být stres užitečný?

Kreativita

Celá řada umělců nebo třeba spisovatelů vytvářela svá významná, slavná a zásadní díla právě pod vlivem stresu. Pod tlakem umělci tvoří velmi často, mnohdy i záměrně. Podle psycholožky Larisy Kaseové z Pensylvánie potřebujeme jistou dávku stresu k povzbuzení své kreativity. Zlomové okamžiky v našem tvoření doprovází stres, který nám poskytne nový úhel pohledu na daný problém.

Posílení imunitního systému

Stres způsobuje v našem organismu reakci „bojuj, nebo uteč“. Tím, že se v našem těle zvyšuje hladina „stresového“ hormonu kortizolu, posiluje se náš imunitní systém. Určitá dávka stresu a tedy i určitá hladina kortizolu udržuje naše tělo v kondici, ve své síle a ve zdravém stavu. Pokud nám však stres začne takzvaně přerůstat přes hlavu, nadělá v našem těle více škody než užitku – přetíží kardiovaskulární systém, přispívá ke vzniku obezity nebo diabetu.

Smysluplný život

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč a kvůli čemu se především stresujete? Většinou kvůli něčemu, na čem vám velmi záleží, co je pro vás důležité, dost možná dokonce na prvním místě. Proč byste si přeci dělali starosti a byli ve stresu z toho, na čem vám moc či vůbec nezáleží. A proto nám vlastně stres svým způsobem ukazuje a dokazuje, že má náš život smysl. No není tomu tak?

Pomoc při řešení problémů

Zdravá dávka stresu nám v jistých případech může pomoci s rozhodováním a tedy i s řešením problémů. Dále stres pozitivně ovlivňuje naší paměť a soustředění, proto není jistá dávka stresu, například před důležitou zkouškou, na škodu. Zvýšení hladiny adrenalinu nám při přípravě na zkoušku naopak pomůže. Ovšem pokud stres přeroste únosnou míru, dokáže nás naopak paralyzovat a mít negativní vliv na naší paměť.

Děti v bezpečí

Odborníci přišli na to, že díky zvýšené hladině kortizolu dokáží matky lépe a pozorněji hlídat bezpečí svých dětí. Určitá hladina stresu tedy zvyšuje jejich ostražitost. Ovšem jak se říká, všeho moc škodí. A tak příliš vystresovaní a nervózní rodiče bezpečí svým dětem spíše nezaručí.

Mezilidské vztahy a pocit štěstí

Při působení stresu dochází v našem těle k vyplavování hormonu oxytocinu, tedy hormonu štěstí, lásky a přátelství. K uvolňování tohoto hormonu dochází také mimo jiné u žen po porodu a má na svědomí zahájení laktace. Díky oxytocinu se cítíme šťastně a spokojeně, zároveň hormon také zlepšuje mezilidské vztahy. Nebojíme se díky němu poprosit své blízké v případě nouze o pomoc, lépe se k nim chováme a jsme celkově sociálnější.