I trpaslice může najít velkou lásku

Šestatřicetiletá Claire měří pouhých 135 centimetrů. „Mé tělo má normální rozměry, ale mám kratší ruce a nohy než je normální,“ říká. Trpí achondroplazií, což je vrozená porucha růstu kostí, jejímž typickým příznakem je zmenšení postavy. Dospělí lidé s touto chorobou dosahují výšky mezi 120 a 140 centimetry, léčba dosud není možná.

„Než jsem se narodila, rodiče již měli syna. Anthonymu bylo tehdy deset a byl zcela normálního vzrůstu. Já ale taková nebyla, vždy jsem byla zvláštní. Doktoři rodičům řekli, že je to genetické, nic se nedá dělat,“ uvádí Claire. Základka pro ni nebyla nijak zvlášť stresující. Všechny děti byly malé, nikdo se jí neposmíval. Jenže pak přišla střední a bylo hůř.

„Po čase jsem přišla na to, že pokud budu jednat, jako bych neměla žádný problém, dají mi pokoj. Jsem trpaslík, no a co, dejte mi pokoj, říkala jsem jim,“ dodává. Chtěla být vždy tanečnicí, jenže kvůli výšce to nešlo.

Proto zvolila jinou cestu, chtěla na divadelní jeviště a filmová plátna. A celkem se jí to i povedlo. V šestnácti si zahrála s Valem Kilmerem ve filmu Willow, pak si během několika let zahrála řadu epizodních rolí, objevila se i v Letopisech Narnie.

Claire mluvila s britským deníkem The Sun i o choulostivějších tématech. O sexu. „Navzdory mé výšce jsem nikdy neměla problém při randění. Vlastně jsem vždycky chodila s vysokými muži,“ říká přesvědčivě. Vysokého muže má i nyní. Její miláček Sam je skutečně chlap jako hora, měří 193 centimetrů.

Krátce po seznámení vzal Sam svého pětiletého syna Syda na Claiřino divadelní představení. Postupně se poznávali stále více a více. Pak ji muž jejích snů pozval na drink. „Strávila jsem věky hledáním perfektního oblečení. Chtěla jsem udělat dojem. Dobře jsme se bavili a když mi pak cestou domů řekl, že jsem nádherná a políbil mě, byla jsem ztracena,“ vzpomíná Claire.

„Přestože jsme každý jiný, naše těla k sobě pasovala úžasně. Nikdy předtím jsem na první schůzce s mužem nespala, ale tehdy jsem se cítila skvěle. Bylo to ono!“ doplňuje. Když pak jela domů, byla nervózní. Jak říci svým dvěma dětem, že má nového přítele? Jak zareagují? Co se bude dít? Stovky otázek jí letěly hlavou.

„Ale děti ho chtěly okamžitě poznat, byly nadšené,“ doplňuje Claire a téměř pohádkový příběh o setkání dvou lidí z různých „světů“ zakončuje stylovým happy-endem: „Sam se ke mně nastěhoval, jakmile to bylo možné. Vše je nádherné a to jsme spolu už skoro rok. Našla jsem prostě svého prince.“

Diskuze: Může takový vztah fungovat?

Přidej příspěvek