MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Pokud byste nákladní letoun označovaný jako Super Guppy zahlédli v oblacích, nejspíš byste se lekli, že k vám vzduchem pluje nějaká velryba. A není divu. Tvar obřího letounu mořského živočicha skutečně připomíná. A malá okénka pilotní kabiny na monstrózním těle takřka ani nepostřehnete.

Letecká nákladní doprava

Nutnost přepravy objemných komponentů provází vesmírný výzkum NASA od samého počátku jeho existence. V šedesátých letech minulého století, v době ambiciózního plánu prezidenta Kennedyho dostat člověka na Měsíc, se náklady pomalu začaly přepravovat vzduchem. K tomu účelu bylo v roce 1962 sestaveno obří letadlo Aero Spacelines Pregnant Guppy s nosnou plochou 165 m² a maximální vzletovou hmotností 64 tun. NASA letoun využívala především pro přepravu částí z lunárního programu Apollo od výrobců na západním pobřeží Spojených států na východní pobřeží, kde probíhala konečná montáž a starty.

NASA posléze nechala první letoun zdokonalit, a tak mohl vzniknout model Super Guppy Turbine, jehož nákladní prostor je ještě o něco větší a pro přepravu se využívá dodnes. Letoun se osvědčil zejména v misích jako je Gemini nebo Skylab. Jako pohon využívá letoun čtyři turbovrtulové motory Allison 501-D22C a na rozdíl od prvního Guppyho jeho trup nebyl přestavěn z běžného přepravního letadla, nýbrž byl od základu zkonstruován pro vesmírný program.

Létající monstrum

Mohla tak vzniknout hlavní nákladní paluba široká 4 metry a dlouhá 33,8 metru. V nejširším místě má nákladní prostor šířku dokonce 7,62 metru a je i stejně vysoký. Užitná nosná plocha tedy vzrostla na 183 m², přičemž je možné přepravovat náklad do hmotnosti 24,7 tun. Aby bylo možné takové monstrum vůbec udržet ve vzduchu, musejí být k trupu namontována křídla s rozpětím 48 metrů. Celková délka letounu je 44 metrů. Cestovní rychlost ve výšce 20 tisíc stop (6 km) se pohybuje kolem 250 uzlů (407 km/h) s maximálním doletem 3219 km.

Super Guppy zavítal také do Evropy, když jej v sedmdesátých letech minulého století využívala společnost Airbus pro přepravu částí svých dopravních letounů od externích výrobních závodů ke konečné montáži ve francouzském Toulouse. V současné době je z pěti vyrobených kusů v provozu jediný, který NASA využívá pro přepravu dílů kosmických lodí a raket. Ostatní kusy slouží jako muzejní exponáty na Davis-Monthanově letecké základně v Arizoně, na privátních letištích nedaleko Hamburku a britského Bruntingthorpu a na letišti v Toulouse.