Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Soumrak nad českou a ukrajinskou vlajkou / foto: shutterstock

Čeká nás osud Ukrajiny? Překvapivě k tomu máme nakročeno.

Říkáte si, co je to za nesmysl, dopadnout jako Ukrajina přeci nikdy nemůžeme. Ovšem při určitých konstelacích bychom se k takovému scénáři mohli přiblížit.

Ukrajina byla vždy chudá země, od jejího vzniku v roce 1991 až dodnes. Ovšem do roku 2014 to tam fungovalo „jakž takž“ a nedalo se rozhodně říci, že by to byla nejchudší země Evropy. Ano, západ a Krym byly velmi chudé oblasti, ale v Kyjevě a na průmyslovém Donbasu (východ země), si lidé žili celkem dobře. Potom ale, na konci roku 2013 začaly protesty na Kyjevském náměstí nezávislosti, které byly namířeny proti prezidentu Janukovyči. Ano, tento prezident nebyl příliš populární v Kyjevě, nenáviděný na chudém západě, ale velmi podporovaný na bohatém východě a též Krymu. Celkově byl těsně zvolen do čela země v celoukrajinských volbách.

Majdan začal v Kyjevě celkem poklidně.
Majdan začal v Kyjevě celkem poklidně.

Nicméně, na podzim roku 2013 protesty sílily a pokračovaly, jelikož měly zajištěné financování, dokonce i ze zahraničí. A tak, nakonec, prezident Janukovič byl svržen násilím. O tom, co se dělo poté, se už napsalo mnoho. Je ovšem potřeba si připomenout, jaký je výsledek. Ukrajina je dnes suveréně nejchudší zemí v Evropě a to dokonce i ve srovnání s takovou Albánií. Ti noví, co se chopili moci, vládnou daleko hůře, než Janukovyč. Lidé často trpí nedostatkem teplé vody, na vesnicích, kdo nemá hospodářství, se bez pomoci známých neuživí. Průmysl země je v troskách, už se zde téměř nic nevyrábí. A to vše jen proto, že ti, kteří prohráli volby se k moci dostali násilím.

Zanedlouho to však vypadalo takto...
Zanedlouho to však vypadalo takto...

Jaká je paralela s Českou republikou? Zatím jen v náznacích, ale přeci jen je. U nemalé části společnosti nepopulární premiér Babiš čelí větším a větším protestům. Ano, spousta lidí ho nesnáší, mají k tomu oprávněné důvody. Ale vyhrál volby, sestavil koalici, a vládne. Stejně jako tehdy Janukovyč. Mnoho lidí tyto protesty podporuje, ale další spousty jsou proti nim. Buď Babiše volili, nebo jim je ukradený. Někteří mladí aktivisté, kteří vystupují v čele těchto protestů, mají plamenné projevy a dokonce vykřikují, že budou pochodovat na Hrad, když premiér neodstoupí (proč vlastně na Hrad, když tam nesídlí). A co z toho? Svrhnou zvolenou moc násilím? Co pak? Mají nějaký plán? Očividně ne.

U nás to zatím vypadá poklidně. Majdan připomínají jen vlajky EU.
U nás to zatím vypadá poklidně. Majdan připomínají jen vlajky EU.

Když se podíváme na to, jak by se to mohlo vyvíjet, ukrajinský scénář, alespoň v některých aspektech,  skutečně hrozí. Protesty budou skutečně masové, dojde k násilí a mnoho lidí bude zraněno, nebo budou dokonce mrtví. Zasáhne policie a nedejbože i armáda. V zahraničí se aktivují nátlakové oganizace a skupiny, které se spojí s místními a nakonec donutí premiéra odstoupit. Vznikne chaos a nestabilita, soudy, nevraživost mezi lidmi, další volby s nejistým výsledkem. Jelikož naše země je etnicky homogenní, zřejmě se nenajde oblast, která by převrat nerespektovala, jako ukrajinský Donbas, a proto s vysokou pravděpodobností občanská válka jako na Ukrajině nehrozí. Přesto, hrozí nestabilita, prolitá krev a vysoké ztráty z uskutečněného převratu.

Může to ale dopadnout hůř...
Může to ale dopadnout hůř...

Každý by si tedy měl uvědomit, než půjde v dobré víře skákat na Letnou (stejně jako lidé v Kyjevě chodili skákat na Majdan), jaké důsledky to může mít. Protože většinou, když se násilím svrhne demokraticky zvolená vláda, nevěstí to nic dobrého. Nejen na Majdanu, ale třeba i v roce 1948 u nás. A protestující by si taky měli uvědomit, že velké procento neutrálních voličů, kteří sice Babiše nevolí, ale preferují jej porazit ve volbách, ve finále nakonec premiérovi hlas hodí, protože násilné svržení vlády nechtějí. Jinými slovy to Babiše spíše posílí. To ať si ale každý promyslí sám.

Anketa

Čeká nás osud Ukrajiny? Překvapivě k tomu máme nakročeno.

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!